Novinky

Americký podnikatel, investor, řečník na motivačních vystoupeních a také autor řady knih, z nichž „Bohatý táta, chudý táta“, „Cashflow kvadrant bohatého táty“ a „Bohatý táta radí, jak investovat“ se dostaly mezi 10 bestsellerů v žebříčcích deníků New York Times, Wall Street Journal a USA Today. Své podnikatelské začátky popisuje takto: „Byl jsem pilotem ve válce ve Vietnamu, a když jsem se v roce 1973 vrátil domů, můj chudý otec mi řekl, abych šel zpět na vysokou školu a dokončil PhD. studium. Můj bohatý otec mi ale řekl, že jestli chci být bohatý, musím se učit něco jiného. Všechno je totiž otázkou vzdělání, ale jde o to jakého. V roce 1973 jsem se tedy zapsal do svého prvního obchodního kurzu. Dodnes navštěvuji obchodní, PR, marketingové a další kurzy. V roce 1973 jsem se také zapsal do svého prvního kurzu o nemovitostech, resp. v tom kurzu šlo hodně o to, jak nakládat s dluhem. To jsem se musel naučit už před 26 lety, když jsem začal prodávat. V současnosti samozřejmě různé věci prodávám dál, mimochodem také proto jsem prodal spoustu knih, a zároveň mám dluh ve výši 500 milionů dolarů. Dluh dělá ze spousty lidí chudáky, pokud nevíte, jak s ním zacházet. V opačném případě z vás dělá boháče. Existuje totiž dobrý a špatný dluh. Takže když jsem v roce 1973 investoval do specifického vzdělání, bylo to proto, že jsem se nechtěl stát doktorem nebo právníkem, chtěl jsem být svobodný.“

Kritizujete chování vlád v současné obtížné hospodářské a finanční krizi. Vláda USA podle vás vytváří rekordní dluh, přitom není cesty, jak tento dluh splatit, protože jakmile půjdou do důchodu „baby boomers“, dostane se systém sociálního a zdravotního zabezpečení do krize. Dolary pumpované do ekonomiky se podle vás přelijí na finanční trhy a způsobí těžkou inflaci, což zdevastuje střední třídu. Proč se tak podle vás vlády chovají? Vždyť zcela určitě o všech těchto souvislostech vědí.

Je třeba se podívat na to, kdo vládne světu. Po staletí jsou to extrémně bohatí lidé a ti ovládají velké korporace, banky, peníze a také vlády. Vlády nemají žádnou moc, a nezáleží na tom, jestli jsou to socialisté, kapitalisté, fašisté či komunisté, kontrolují je bohatí. A náplní jejich práce je přesměrovat peníze od nás k nim. Způsob, jakým to dělají, se nazývá danění. Existují dva základní druhy daní: daně a inflace. Takže kdykoli se vytisknou peníze, jsme okrádáni, protože tím dochází ke znehodnocení peněz. Neposuzuji, jestli je to dobré, nebo špatné. Říkám jen, že je tu skupina lidí, kteří vydělávají spoustu peněz, a pak druhá skupina, která má mnohem menší příjmy, ale platí většinu daní. Otázka zní: ve které skupině chcete být?

Jaké je podle vás řešení této situace? Stát se podnikatelem?

Ano. Je nutné pochopit, jakou roli chcete hrát, což souvisí s vaším životním cílem. Řekněme, že jsem specialistou – doktorem, právníkem či drobným podnikatelem. Pak pracuji pro peníze, zaměstnanci pracují pro peníze. Ale ti extrémně bohatí pracují pro aktiva. Těmito aktivy jsou podniky, nemovitosti nebo banky. Já nepracuji pro peníze. Pracuji, abych získával aktiva. Mám stovky bytů, několik luxusních automobilů, svůj byznys. A když dělám tohle, můžu využít nastavení daňových zákonů. Dám příklad: investuji sto tisíc dolarů do ropy a vláda mi okamžitě dá čtyřicet tisíc zpět.

Kdyby ve školách byla finanční výuka a učitel by řekl desetiletému dítěti: „Když půjdeš do školy, získáš práci a budeš platit vyšší daně než lidé, pro které budeš pracovat. Jdi studovat, staneš se lékařem a budeš platit vyšší daně než bohatí.“ Co by na to asi řekli? Dokonce i tyto děti už by tomu rozuměly. Jenže školy a vlády jsou řízené velmi inteligentními intelektuály a byrokraty, kteří sice studovali, ale nepřemýšleli o daních.

Vraťme se k současné situaci. Jak vyvést z krize ochromené světové hospodářství, avšak aby přitom nedošlo k „zadření“ ekonomiky?

Důvodem pro vydávání stále většího množství peněz do oběhu je snaha o vyvolání inflace. Jenže pokud tahle strategie nebude fungovat, čeká nás ekonomická deprese. Otázkou je, jak to dopadne, jestli hrozí hyperinflace, tak jako se to stalo v době Výmarské republiky před nástupem Hitlera. Pro mě však platí, že čím víc kolapsů v Americe, tím víc vydělám. Když přijde hyperinflace, vydělám víc peněz. Soucítím s lidmi, ale příliš se nestarám, jak se vyvíjí finanční situace. Je ale třeba říct, že hyperinflace a deprese bohužel znamená, že přijdou nepokoje.

Jak se díváte na současné dění v Evropě, tzn. na krizi eurozóny, eura, fiskální problémy řady států atp.?

Kořeny jsou v roce 1971, kdy prezident Nixon přerušil navázání dolaru na zlato. Náhle přišel boom petrodolarů. Byla to obrovská suma peněz, kterou dostali Arabové. Ti ale neměli bankovní systém, takže peníze cestovaly do Londýna. Londýn je poslal dál do ekonomiky, půjčila si je Latinská Amerika, a její hospodářství se propadlo. Pak se přesunuly do Mexika, Japonska, Indonésie, Singapuru, Malajsie, Ruska, Spojených států a ekonomiky všech těchto zemí padaly. Pak se peníze přesouvaly do Evropy. A předpoklad je, že další velká země, kterou to postihne, bude Francie, také Velká Británie a Čína. Pokud k tomu dojde, pak je otázkou, co s tím jednotlivec může dělat. 

Vy zdůrazňujete význam finančního vzdělávání. Je ale finanční vzdělávání skutečně řešením, když, jak jste sám řekl, ve školách neučí lidé se zkušenostmi z byznysu a podnikání?

V první řadě je třeba dětem vysvětlit daňovou problematiku. Když se stanou zaměstnanci, právníky či doktory, budou platit nejvyšší daně. Když budou mít svůj vlastní byznys nebo budou investory, nebudou platit žádné daně. Když dosáhnete deseti let věku, řeknete si: chci být zaměstnanec, nebo bohatý člověk? A jde přitom především o daně. Když se díváte na svět skrz daně, můžete udělat spoustu rozhodnutí, protože daňové zákony jsou zkrátka fakt a daně fungují stejně na celém světě. Stanete-li se právníkem či doktorem, nesvědčí to o vašem finančním vzdělání.

V jednom ze svých článků jste napsal, že v roce 1933, čtyři roky po krachu světové ekonomiky a finančních trhů, „vyrostly“ dvě velké osobnosti. Jednou z nich byl Adolf Hitler, druhou Franklin Delano Roosevelt. Řada lidí podle vás věří, že Barack Obama se pasuje do role FDR, což vede k otázce, kdo bude hrát roli Hitlera. Jak velké je podle vás riziko, že se tento vývoj bude opakovat? Vidíte někde znepokojující zárodky takového vývoje?

To je dobrá otázka. Zatím jsem nikoho takového neviděl. Ale problém tu bohužel je, je jím terorismus. S nárůstem chudoby, výskytem pornografie a drog a také rostoucím zoufalstvím lidí se objevuje čím dál více mini-Hitlerů, kteří můžou napáchat spoustu škod. Na světě existuje řada diktátorů na národní úrovni, což je také důvod, proč narůstá terorismus.

Ve svých textech také pranýřujete obrovské ekonomické nerovnosti, které na světě panují. Např. to, že v letech 1997–2001 připadlo na 50 procent lidí vyskytujících se na nižších patrech příjmového žebříčku pouhých 13 procent z celkového růstu. Jako řešení navrhujete finanční vzdělávání. Může ale tento zásadní problém vyřešit pouze finanční vzdělávání?

Dovolte, abych znova řekl: když se stanete zaměstnancem, budete platit vyšší daně než já. Můžete říct, že to není fér, a také to fér není. Ovšem jestli s tím něco uděláte, záleží jen na vás. Tyto věci neučíme na školách. Jak už jsem říkal, školy jsou řízené vládami a vlády řídí bohatí. Takže ve škole vám neřeknou, jak se dají vydělat 2 až 3 miliony ročně, aniž byste je musel zdanit, a to samozřejmě legální cestou. Lidé mohou říct, že to není spravedlivé, ale mohou s tím něco dělat, mohou proti tomu volit. Systém není spravedlivý, ale možnost volby tu je.

zdroj časopis Rodina a finance